Sluneční soustava

Citáty

1. Buddha:

Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.
If you seek to understand the whole universe, you will understand nothing at all. If you seek to understand yourself, you will understand to whole universe.

2. Einstein Albert

Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. u té první si tím však nejsem tak jist.

3. Saint - Exupéry Antoine de

Svítí hvězdy na nebi proto, aby každý našel tu svou?

4. Anaximenes z Milétu

Z jakého rozumného důvodu bych se měl bavit tajemstvím hvězd, maje ustavičně před očima vyhlídku na smrt nebo otroctví?

5. Pascal Blaise

Kdyby vesmír drtil člověka, ještě by byl člověk vznešenější než to, co jej zabíjí, protože on ví, že umírá, kdežto vesmír o své převaze nad ním neví nic.

6. Cicero Marcus Tullius

Lidé jsou stvořeni k tomu, aby kontemplovali a přemýšleli o vesmíru. Oni sami nedosahují této vrcholné dokonalosti, ale jsou součástí této dokonalosti.

7. Cicero Marcus Tullius

Proč nechcete poznat, že vesmír je neuvědomělá inteligence, když uvědomělá inteligence se rodí z něho?

8. Aurelius Marcus Antonius

Vidíš-li věci jak jsou tady a teď, viděl jsi všechno, co se stalo od věčnosti. Všechny věci jsou vzájemně provázány jednotou.

Fyzikální zákony

V mechanice především dokázal, že fyzikální zákony platí nejen na Zemi ale i ve vesmíru. Newtonovým nejznámějším objevem byly jeho tři pohybové zákony:

Dále objevil zákony všeobecné gravitace (Newtonův gravitační zákon). Klasická mechanika se dodnes opírá o jím zavedené pojmy hmotnosti, setrvačnosti, síly a interakce. Objevil mnoho zákonů speciální povahy týkajících se pohybu planet, pohybu v prostředí s odporem, rotujících kapalin atd.

Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce.

Obsahy ploch opsaných průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.

Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich hlavních poloos (středních vzdáleností těchto planet od Slunce).

Souhvězdí

Souhvězdí je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Často se souhvězdí říká i zdánlivému útvaru na obloze (alignementu), který je tvořen spojnicemi několika nejjasnějších hvězd. Tyto v dávných dobách lidem připomínaly různé bohy, zvířata apod., podle kterých je pak pojmenovali. V každé civilizaci byl systém souhvězdí jiný.

Na nebi bylo Mezinárodní astronomickou unií (v roce 1925) nakonec ustaveno právě 88 souhvězdí. Z nich 48 nese pojmenování ještě z antických dob, byla popsána v Ptolemaiově Almagestu. Názvy těchto 48 souhvězdí se vztahují k řeckým mýtům. Pokrývají především severní nebeskou klenbu. Jsou to třeba Býk, Velká medvědice, Orion, Andromeda a další. Řecká civilizace pravděpodobně tato souhvězdí převzala z Mezopotámie nebo z Egypta. Tradiční souhvězdí se nachází na té části oblohy, která byla viditelná z 35° severní šířky v době kolem roku 5000 př. n. l. Jednotlivé tvary však mohly být známy už mnohem dříve (například obraz souhvězdí Oriona byl nalezen i na kosti pocházející z doby kamenné).

Souhvězdí jižní oblohy vznikla později. Autory jejich názvů i tvarů jsou mořeplavci a vědci, kteří se v době zámořských objevů dostali na jižní polokouli, kde mohli poprvé tato souhvězdí pozorovat a kteří je potřebovali k orientaci. Popis jižní oblohy dokončil v 18. století francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Ten zavedl například souhvězdí: Trojúhelník, Mikroskop, Vývěva a podobně.

Souhvězdí i dnes pomáhají při orientaci na obloze. Žijeme-li na severní polokouli, pak můžeme během roku pozorovat souhvězdí severní, zatímco jižní nám zůstanou z velké části skryta. Je to dáno tím, že zemská osa se v prostoru téměř nepohybuje a vůči vzdáleným hvězdám zůstává v klidu (míří stále k Polárce neboli Severce). Jižní souhvězdí jsou pak bez ustání zakryta zemským tělesem.

Souhvězdí v okruhu kolem světového pólu, tzv. Cirkumpolární souhvězdí jsou vidět z daného místa po celý rok. Poloměr tohoto okruhu je stejný jako zeměpisná šířka místa pozorování. Pozorovatel na pólu vidí neustále tutéž část oblohy. Naopak pozorovatel stojící blízko rovníku by během jednoho dne mohl teoreticky spatřit celé nebe i se všemi hvězdami. Polárku by neustále viděl těsně nad horizontem.

Prakticky k tomu však nikdy nedojde, neboť ve dne hvězdy pozorovat nemůžeme a celá jedna polovina nebe, ve které se nachází Slunce, je skryta v jeho záři. Musíme si počkat mnoho měsíců, než se Země na své dráze kolem Slunce posune. Tak se nám otevře výhled na souhvězdí do této chvíle skrytá. Právě proto se často hovoří o jarní, letní, podzimní a zimní obloze.

Souhvězdí jsou dělena do tzv. rodin souhvězdí:

• Rodina Velké medvědice
  
• Perseova rodina
  
• Herkulova rodina
  
• Zvířetníková souhvězdí – leží na ekliptice.
  
• Orionova rodina
  
• Nebeské vody
  
• Bayerova rodina – poprvé je popsal německý astronom Johann Bayer v roce 1603
  
• La Caillova rodina
  

Jednotlivé hvězdy souhvězdí spojuje pouze lidská představivost. Slunce stejně jako ostatní hvězdy, které vidíme prostým okem na obloze, patří do naší Galaxie, ale jinak jsou na sobě nezávislé. Vedle sebe můžeme vidět hvězdy, které se navzájem vůbec nepodobají, které dělí propastné vzdálenosti a které se pohybují různými směry. Pomíjivost tvarů souhvězdí je poměrně „svižná“: kolem 30 tisíc let. Poté se hvězdy od sebe na obloze vzdálí a obrazec se rozpadne.

Výjimkou jsou takzvané otevřené hvězdokupy a pohybové hvězdokupy. Jsou-li dostatečně blízko, mohou tvořit a většinou i tvoří převážnou část celého souhvězdí. Hyády v Býku a většina hvězd Velkého vozu takovými hvězdokupami jsou.

Dnes už označení souhvězdí neznamená jen tvar a několik hvězd v tento tvar spojený. Každé jedno souhvězdí má přesné hranice a stává se v podstatě jakýmsi územím, do kterého spadá všechno, co v tomto území můžeme v dalekém vesmíru pozorovat (tělesa Sluneční soustavy se při pozorování ze Země mohou postupem času promítat do různých souhvězdí).

Největším souhvězdím celé oblohy bývala loď Argo (legendárních Argonautů). Toto veliké souhvězdí však bylo v 18. století rozděleno na Lodní kýl, Lodní záď, Kompas, Holubici, Létající rybu a Plachty. Dnes je největším souhvězdím Hydra. Jen jedno souhvězdí je půlené. Had byl dříve součástí Hadonoše. Po jejich oddělení Hadonoš Hada přeťal a Had se stal dvoudílným souhvězdím. Dvě jeho části můžeme rozlišit jako Hlavu hada a Ocas hada. Jde ale o jediné souhvězdí Hada. Velký vůz není souhvězdí. Jde o skupinu hvězd, která patří k souhvězdí Velké medvědice. Malý vůz se oficiálně česky jmenuje Malý medvěd.

Horoskop

Horoskop je astrologická tabulka nebo diagram (obrazec) zachycující postavení nebeských těles pro daný okamžik a konkrétní místo na Zemi. Původ slova je odvozován z řeckého horoskopos (= znamení času).

Babylónští kněží-astrologové jsou považováni za první, kdo rozdělili roční pouť Slunce zvěrokruhem mezi dvanáct souhvězdí, či spíše astrologická znamení po 30°. Je jim připisováno také sestavení prvních horoskopů. Nejstarší dochovaný horoskop je diagram z r. 410 př. n. l. Jedná se o horoskop syna babylónského panovníka Šuma Usa, který se narodil 29. dubna 410 př. n. l.

Kolem roku 200 př. n. l. se v helénské astrologii náhle prosadil nový systém tvorby horoskopů, který významným způsobem rozšířil původní systém babylónský. Nový systém se objevil náhle a ustálil se během půl století, což vede k závěrům, že byl pravděpodobně dílem jedince (za něhož lze považovat legendárního Herma Trismegista) či neznámé malé astrologické školy. Tento systém ustálil sestavování horoskopů prakticky v podobě, jaká se dochovala dodnes (zavedla systém domů, aspekty, používala sedm klasických astrologických planet apod.), i když v pozdější arabské a západní astrologické tradici doznal výrazných modifikací.

Kontakt

Zdroje

Stránka s merkurem
Wikipedia.org. Merkur (Planeta)-Wikipedie [online]. ©2006 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Merkur_%28planeta%29.

Stránka s venuší
Wikipedia.org. Venuše (Planeta)-Wikipedie [online]. ©2005 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_%28planeta%29.

Stránka se zemí
Wikipedia.org. Země-Wikipedie [online]. ©2005 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9B.

Stránka s marsem
Wikipedia.org. Mars (Planeta)-Wikipedie [online]. ©2005 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_%28planeta%29.

Citát 1.-8.:
cituj.cz. Cituj >> o Vesmíru, Hvězdách [online]. ©2000 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cituj.cz/Citaty/kat-165.aspx.

Isaac Newton
Wikipedia.org. Isaac Newton-Wikipedie [online]. ©2007 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton.

Kepler
Wikipedia.org. Keplerovy zákony-Wikipedie [online]. ©2007 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Keplerovy_z%C3%A1kony.

Souhvězdí
Wikipedia.org. Souhvězdí-Wikipedie [online]. ©2007 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD.

Horoskopy
Wikipedia.org. Horoskop-Wikipedie [online]. ©2010 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Horoskop.

Obrázky
Všechny fotografie byly pořizeny z Google.cz a z Wikipedia.org

1.Video
Youtube.com . Co je to velký třesk-Vědecké kladivo-Youtube [online]. ©2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=kb3yJFz8heg

2.Video
Youtube.com . 3.díl:Jak vznikl vesmír-Youtube [online]. ©2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=MLXHFzWvI2o

3.Video
Youtube.com . Projekt Astrofyzika-Youtube [online]. ©2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=ZTiw3sDQOx4